Vstupte do OKA HURIKÁNU!…

Vnější události nás nabádají a konfrontuji se sebou samým. Sledovat zprávy o hurikánu, který se vytvořil a řadí si žádá pozornost jen takovou jakou mu dáme.

Můžeme se na to dívat z POSTOJE STRAHU, jak to ničí a co vše se může stát, když bude pokračovat tam a co potom až to bude někde poblíž, nebo úplně přímo před námi?

Pak většinou budeme chtít bojovat, kolektivně meditovat a jinak svou pozornost aktivovat a směřovat na budoucnost, protože skutečnost ještě nenastala.

Můžeme se na to podívat z POSTOJE SOUCITU na bázi frekvence lítosti. Tato frekvence vytahuje a konfrontuje nás s buněčnou strukturou, ta si pamatuje na to jaké to bylo, když nám někdo vzal svobodu z venčí. MOC sdělení, co už hurikán napáchal na místě, kde řádí a kdo za to vlastně může? BEZ-MOC je pocit, kde pozornost přestává rozeznávat reflektující děje zvenčí a skutečné pocity zevnitř.

Pak většinou budeme reagovat úbytkem energie, nálady, nebo uvadnout, odpadnout tělesně. Energii ventilovat. Kdo by chtěl dobrovolně setrvávat ve spárech hurikánu. Naše vnitřní moudrost určitě ne, proto signalizuje že je v nerovnováze.

Můžeme se na to vcítit z POSTOJE NEUTRALITY A PŘIJETÍ, jako z pozice uvnitř oka hurikánu, kde je klid a mír. Zde je vše v pořádku, tak jak je. Je to umění sebeřízení a nastavení mysli, kde víte že jse uprostřed vřavy a přesto si zachováváte klid.

„Mé světlo již nedřímá“

Pak vaše světlo, nitro ví!. Můžete se dívat na vnější událostí s vnitřním klidem, že je vše v pořádku a vy jste v bezpečí i když jste uprostřed hurikánu. Můžete meditovat za svůj vnitřní klid. Můžete pozorovat události, tak jako tekoucí řeku na kterou se díváte z břehu. Nezasahujete do ní, protože jen Řeka ví, jak a kam má plynout.

Buďme jak oko hurikánu, uprostřed plní bezpečí, klidu, míru, v plné moci nad vlastní pozorností a bez omezujícího strachu.

S Láskyplností, Marci.