5 ZLODĚJŮ ENERGIE   →   JAK SE VRÁTIT DO POHODY

• V staré číně se říkalo pěti smyslům, pět zlodějů.
• Byly chápany jako místa, kudy uniká ven z těla naše životní síla, které se v józe říká PRÁNA, v Číně je známá pod názvem ČCHI.
• V jógové tradici se učí 5 smyslů usměrnit pokročilejšími technikami a pozicemi, tak aby nám pomaleji ukapával pomyslný nektar nesmrtelnosti zvaný AMRITA.
• Žák cesty jógy se učí “utěsnit” své smysly, které odvádí “rozptylují” jeho pozornost od PŘÍTOMNOSTI.
• Obrací svou pozornost dovnitř a kultivuje sebe a zažehává svůj vnitřní oheň AGNI tak, aby mu nedovolovaly smysly zapomínat na to kým skutečně je.
• Aktivní Síla vnitřního ohně muže spálit stínové energie především z první a druhé čakry, jako jsou STRACH, HNĚV, STUD, VINA.
• Poté se víc stává sám sebou, celistvým, radostným a zdravým.

VID 👁️ PRVNÍ ZLODĚJ ENERGIE

Hodnocení, domýšlení si, nedocenění se

Co vidíš, když se díváš na svět kolem sebe?A co když to, co vidíš… není celá pravda?

Byl rok 2010. Středa. Vyšla jsem si s kamarádkou popovídat u skleničky vína s kolou.

Vešli jsme do podniku, kde měli ješte otevřeno. Číšník se tvářil přátelsky.

Vše „v pohodě“. Tak to vypadalo mýma běžnýma očima.

Jenže o pár minut později se stalo něco, co mi změnilo mé vnímání navždy.

V jednom momentě – vědomí vystoupilo z těla. Zažila jsem něco, čemu se říká mimotělní zážitek – OBE (out of body experience).

Mé nižší Já ustoupilo, viděla jsem se z vrchu. Vyšší Já převzalo velení. A vidělo úplně jinou realitu. Pro můj pohled běžnýma očima skrytou.

Dostaly jsme drogu do pití.

V tu chvíli se vypnulo hodnocení. Žádné „proč zrovna já“. Žádná panika. Jen čisté jednání z Přítomnosti. 

Hlas zněl jasně: Dělej blondýnu. Natahuj čas. 

Jakmile nebezpečí pominulo a oni odešli – tělo ztělesnilo. Sesunula jsem se na zem.

Až tehdy začala působit droga a my se pomalu, ale bezpečně dostaly domů.

Tělo vědělo. Bylo celou dobu napojeno na Vyšší Já, neprojevilo svou tělesnost, dokud jsem to nepotřebovala.

Ten zážitek mě naučil jedno:

 Svět je jiný než se jeví.

A Vyšší Já – ten vnitřní pohled – vidí pravdu.

Zloděj Zrak krade energii kdykoliv:

→  hodnotíš sebe v zrcadle, v myšlenkách

→  hodnotíš druhé podle vzhledu, kulis

→  bereš svět jen tak jak se jeví navenek

Jak se vrátit zpět?

Obrátit pohled dovnitř. K tomu používám Embodiment techniky jak se vrátit do své pravdy a následovat ji ve svém děnním životě.

Kde se to naučit a praktikovat ve svém životě?

→  pobyt pro ženy

→  on-line kurz Jazyk symbolů

→  on-line mini kurz 5 zloděju energie

SLUCH 👂DRUHÝ ZLODĚJ ENERGIE 

Zranění vnitřního dítěte, necitlivost

Znáte Aničku „Dajdou“ ze Superstar? Nezpívala. Vůbec. Trhalo to uši. Porota ji chtěla slušně řečeno roznést na kopytech.

A co ona na to? „To je váš názor. Váš špatný názor.“

Celá republika se smála. Já žasla. Ten moment se propsal do mého těla.

Protože ona udělala něco co většina talentovaných zpěváků neudělá – šla tam kde hrozí odmítnutí.

A odmítnutí neslyšela jako pravdu o sobě.

Mé zranění vzniklo, když jsem byla malá: „Jsi nemehlo.“

Slyšela jsem to v dětství i v dospívání znovu a znovu. Byla jsem pomalá. Vše mi trvalo.

Když jsem zrychlila kvůli tlaku zvenčí – něco jsem pokazila. A věta se potvrdila. Tak mi to v uších znělo. A já jsem se s tím přes rebelský odpor podvědomě ztotožnila.

V dospělosti stačilo aby se na mě někdo podíval – a já už vibrovala v módu „jsi nemehlo.“ 

Například: 

Vařila jsem polévku. Celkem úspěšně. Najednou se objevil přítel – a já znervóznila, pořezala se, nebo mi něco upadlo.

Došlo to tak daleko že jsem si vypěstovala odpor k vaření. Byl to způsob jak zranění obejít.

Pak přišla Anička. A já Začala používat humor jako lék na své zranění. Začala jsem ztělesňovat svůj um pro přirozený humor a nadsázku. Vědomě ho vnesla do každodenního života.

Další vztah mi to potvrdil – svět se nezbořil, když se mi něco nepovedlo. Uvolnila jsem se. Propustila jsem starý mód.

A stala se holkou šikovnou. 😄

A teď? Když se o mne pokouší ten starý mód – tak si říkám:„To je jen váš názor,který mě nedefinuje.“

A okamžitě se mi vybaví Anička – jak zpívá příšerně, hrdá na sebe, a odchází vítězně. 😄

Humor je velmi silný nástroj Vyššího Já a způsob jak se nenechat omezit módem, nebo nastavením Nižšího Já. ✨

Zloděj Sluch krade energii kdykoliv:

→ slyšíme cizí názor jako pravdu o sobě

→ přehráváme staré věty z dětství

→ vnitřní hlas nás soudí přísněji než kdokoliv jiný

 Jak se vrátit zpět?

Naučit se rozlišovat – co je cizí hlas a co je má pravda. 

CHUŤ👅 3. ZLODĚJ ENERGIE

Nepřijetí, nenaplněná citová databanka

Roky mi zněla písnička, šetří neutrácej, to si nemůžeme dovolit, na to nemáme peníze. Vyrůstala jsem v programu omezené hojnosti. 

Dlouho jsem si říkala, že šetřím. Že si to nemůžu dovolit. Že počkám – až bude líp, až si to zasloužím.

A když přišla emocionální prázdnota, nešla jsem do lednice. Šla jsem nakupovat. Oblečení, maličkost, něco pro radost. „Konečně dávám přednost sobě.“

Ale byl to jen jiný způsob, jak radostí, kterou sem hledala mimo sebe zaplnit ten hlad po chybějící energii uvnitř. 

Někdo stres zajídá, někdo ten hlad utišuje, utápí, nebo sbírá extrémní prožitky, jiný utrácí za nepotřebné věci.

Pak v roce 2014 jsem zažila něco, čemu jsem tehdy nerozuměla ale celou svou bytostí byla k tomu otevřena. Trávila jsem víkend s kamarádem Petrem, který žil z Prány.  Ne ze vzduchu, z Prány.

Vyprávěl mi o sobě a svém životě, jak se to stalo a jak to má nyní, smáli jsem se a rozjímali v Přítomnosti. Po přednášce, tak jak přišel z Prostějova, odešel pěšky z Ostravy na slovensko.

Bez chtění to zažít – moje tělo zčistajasna rezonovalo a ztělesnilo to, že jsem začala samovolně přijímala Pránu jako jídlo.

Já si začala říkat že jím, ale jinak! Žádný hlad. Jen přítomnost. Jen bytí.

Trochu jsem zhubla, ale jinak se cítila báječně. Dokud nepřišlo okolí. „To není normální. Musíš jíst.“ A já poslechla. Hodná holčička. A ten stav byl pryč.

Tehdy jsem pochopila: Nezajídala jsem hlad. Zajídala jsem to, že mé rozhodnutí nevycházelo z mé integrity. Zase slevila ze svého rozhodnutí ve prospěch spokojenosti jiných. Neustála jsem to, protože jsem se ještě a zcela nepřijala. Po tomto aha momentu jsem si věnovala intenzivní čas pro návrat ke své integritě. Tento postoj změnil celé mé fungování těla, mysli i energetiky.

Naše rozhodování vychází z naší vnitřní integrity.

Silná integrita = rozhodování beze strachu, bez nutnosti kompromisů, nebo slevit (zpronevěřit sebe) ve prospěch jiných.

Máš se ráda taková, jaká jsi? Rozhoduješ se na základě své integrity, nebo spíš z módu hodná holčička?

 Zloděj Chuť krade energii kdykoliv:

→ zajídáš emoce místo abys je cítila

→ říkáš ANO všem – jen sobě NE

→ tělo trestáš tím, že ho ignoruješ nebo se přejídáš

→ zaprodáváš své tělo, mysl za výhody, nebo za cenu své integrity

→ slevuješ ve prospěch něčeho, někoho na úkor sebe (kompromis)

Jak se vrátit zpět?

Naučit se rozlišovat – co je skutečný hlad a co je nepřijetí sebe.

A víš co pomáhá víc než jakákoli dieta nebo technika?

Nelhat si do kapsi. Co můžeš změnit vždy, je postoj k sobě a k životu.

Co aktuálně nemůžeš změnit – přijmi a pusť. Tip pro Tebe: Krátké zastavení se a vizualizace.

Vizualizace – s nádechem si uvědom tu tíživou myšlenku. S výdechem ji proměň v 🦋 – a nech ji odletět. Tvá jasná představa, jak vylétá z Tvé hlavy ven.

Postoj a silové pozice pomáhají ustát chvíle, když nás něco srazí dolů a mi potřebujeme se opřít o sebe a zvládnout to.

🌿 Na Pobytu 21–24. 5. tímhle procházíme společně. Bez složitostí. Bez tlaku. Jen jednoduchý návrat k sobě.

HMAT🤚 4. ZLODĚJ ENERGIE

Touha. Nenaplněné potřeby

Toužíš po doteku. Po pozornosti. Po tom aby tě někdo viděl. Ale nahlas to neřekneš. Děláš hrdinku. Zvládáš všechno sama. A čekáš. Že udělá první krok on.  Že snad přijde sám. Toužíš po zázemí, objetí společném hnízdečku, ale nic neříkáš nahlas. Děláš že ti to takto vyhovuje. 

Kolikrát si po něčem toužila udělal pro to maximum a ono to nevyšlo? Přišla jiná touha a další.  A co když se ty touhy nenaplněné touhy nevytratily, jen se uložili do tvého podvědomí a buněčné paměti.

Pokud ano, Tělo to ví. Vždycky.

V roce 2018 jsem odjela s přítelem na dva měsíce do Mexika. Cestovali jsem i pracovali. U Jezera Bacalar, jsme plánovali strávit 14 dní. Na místě kde měla proběhnout „naše svatba“, která se nakonec nekonala. S člověkem který ji měl zařídit. A já si to v tu chvíli ani neuvědomila. Po příjezdu bez zjevné příčiny se mi udělalo nevolno. 

Druhý den ráno jsem nemohla vstát. Tělo leželo na posteli jako po těžké nemoci. Zvracela jsem. Mdloby. Naprostá bezmoc. Po víkendu přišla Laura, podívala se na mne a jen řekla pokud s tím chci něco dělat ať dojdu za ni na molo. Ten kousek co bych normálně seběhla na to tata, mi trval neskutečný dlouhý, útrpný čas, než jsem konečně seděla vedle ní.

Kdybych to nezažila, nevěřila bych co následovalo. Zažila jsem si šamanskou transformaci jen tak, bez pozlátka, jen totální odevzdání se, dech, příroda a já byla znovuzrozená. Z úplného dna na vrchol v pár minutách.. Jako mávnutím kouzelného proutku. Laura mne neléčila, nezasahovala do mé integrity, jen mi držela prostor, jemně naváděla, jak se uzdravit sama a jak to vytáhnout z těla a odevzdat pryč. V tu ránu se mi ulevilo a rozjasnilo. Přesně jsem věděla proč k tomu došlo.

Nenaplněná touha, kterou jsem neřekla nahlas se stala jedem. A tělo ji muselo dostat ven.

4 měsíce předem vznikla ta příčina kdy se sen rozplynul, ale tělo si prožilo 14 dní usilovného chystání a to vše se uložilo do těla. Návrat na místo byl jen spouštěčem. 

To mne přimělo nepodceňovat sílu okamžiku, sílu prožitku když tvořím něco v co věřím, nebo po čem celým srdcem toužím. Ta vložená, investovaná energie (balík investic) nezmizela mávnutím proutku, svatba se nekoná. Uložila se do podvědomí, do těla. Až práce z tělem a dechem v prostoru Pachamamy mi byl předán střípek poznání a superschopnosti, která do té doby spala.  Každá žena má svou superschopnost ukrytou za zraněními a nenaplněnými touhami.

Co se nevyjádří slovem, vyjádří tělo.

A tady je co jsem se naučila:

Existuje časové rozhraní, než se nenaplnění potřeby, nebo balík investic uloží hluboko do těla:

⏱ 72 hodin → vědomá úroveň

🌀 3 týdny → přechází do podvědomí  

🧬 40 dní a více → ukládá se do buněčné paměť

Čím dřív to zachytíš, tím méně si tělo nese zátěže z minulosti. (balík investic / nenaplněných potřeb)

Toužíš jen po tom co nemáš? Nebo si neumíš říct o to co potřebuješ?

Zloděj Hmat krade energii kdykoliv:

 → toužíš po doteku ale děláš hrdinku která nepotřebuje nic

 → čekáš že přijde sám – místo abys řekla co potřebuješ

 → nenaplněná touha není vyslyšena – chronicky se projevuje v těle

 → tělo nese zátěž toho co jsi nikdy nevyslovila nahlas

 → říkáš „mně to takto vyhovuje“ – ale uvnitř tiše čekáš

Jak se vrátit zpět? 

Naučit se rozlišovat – co je skutečná potřeba a co je jen nenaplněná touha promítnutá do druhých. Řekni to nahlas. Dřív než to řekne tělo za tebe. Umím říct ANO a vím kdy říkat NE!

🌿 Na pobytu 21–24. 5. se učíme jak to  zachytit včas ve svém životě. Dřív než se to usadí. Dřív než promluví tělo únavou, bolestivou menstruací a jinými neduhy, které nemají zjevnou příčinu v přítomnosti.

Naše tělo je hlasem skrze něj promlouvá naše citová databanka – paměť duše.

ČICH👃 5. ZLODĚJ ENERGIE

Srovnávání. Manipulace. Ztráta sebe.

Kdy podle vás začíná manipulace? Máte čich na lidi? Necháváte se vtáhnout do situací na úkor sebe? Cítíte že to není pro vás – a přesto řeknete ano?

Já ano. Dlouho to tak bylo.

Neuměla jsem říct ne. Bála jsem se co bude následovat. Bylo jednodušší ustoupit. Říkala jsem tomu kompromis.

Ale tělo to vědělo. Srdce to cítilo. Však rozum si trval na svém. A já šla do toho stejně.

Nechala jsem se zlákat na projekt, který mne odvedl jiným směrem než jsem šla doposud. Nebyla jsem však rovnocenný partner. Spíše zdrojem nápadů, s příslibem lepší budoucnosti.

Byla mou učitelkou. Vzhlížela jsem k ní. Věřila jsem že to má stejně. A právě proto jsem ztratila čich. Na ni. Na situaci. Na sebe.

Tělo několikrát kleklo. Onemocnělo. Upadla jsem na dno. Jednou. Dvakrát. (Třetí dno bylo VIP.)

Nelži si do kapsy, Marcelo. 😄

Ale pokaždé mě zvedla jedna věc – má vlastní vnitřní síla.

Až když jsem se vrátila k sobě. Dala se na první místo. Skopla ji z pomyslného piedestálu – Rázem jsem ustála své Ne.

A víš co? Hned když jsem tu kamarádku poznala – nějak mi nevoněla.

Čich věděl. Od začátku. Já ho neposlouchala.

Když vzhlížíš k druhému – sestupuješ ze svého trůnu. A z poza piedestálu ho pak těžko skopneš. 😄

Zloděj Čich krade energii kdykoliv:

 → vzhlížíš k druhému a sestupuješ ze svého trůnu

 → ignoruješ vnitřní signál který tě varoval od začátku

 → říkáš tomu kompromis – ale tělo ví že to není pravda

Jak se vrátit zpět? 

Naučit se rozlišovat – co je cizí vliv a co je tvůj vlastní čich na pravdu.

Čich je první smysl, který se vyvíjí už v prenatálu. Proto je nejsilnějším podprahovým detektorem – a přímým napojením na buněčnou paměť.

Alergie? Často nejsou jen fyzická reakce. Tělo si pamatuje. Hádky rodičů, bolestný rozchod, nebo ztrátu. Proč zrovna na jaře mám rýmu? Co se stalo v dětství – nebo v mé duši – co tělo teď vykazuje navenek?

🌿 Na pobytu 21–24. 5. si projdeme cestu 5 zlodějů a jak se vrátit zpět do pohody a probudit svou superschopnost.